Milí přátelé, při dnešním dni tu pro vás máme „kratší“ fotoohlédnutí za naší uplynulou dovolenou na východě Čech na přelomu září a října. Chvilku nám trvalo, než se povedlo upravit všechny fotky, ale i tak nám to přijde jako včera, co jsme se odtud celí nadšení vrátili a přitom máme za sebou už týden lízání utržených ran z našlapaných kilometrů a focení rally v Pačejově a skoro dva týdny zpět v pracovním procesu. Pan Ráček to hned na začátku dovči nevydržel a už se tu pochlubil prvními mobilovkami ze Zelené Hory a Kuksu, tak nyní k tomu přidáváme pár dalších momentek, zachycených tentokrát spíš na naše skoro profi foťáky, než mobil. Musíme se rovnou přiznat, že jsme nestihli navštívit ani polovinu toho, co jsme původně chtěli, ale v závěru nám to vůbec nevadilo. Nevíme, které z navštívených míst vyzdvihnout víc. Jestli Hospitál KUKS – národní kulturní památka s jeho úžasnými a vtipnými průvodci, pozoruhodnou přehradu Přehrada Les Království – bývalá samota Tešnov, Pevnost Josefov – Bastion No. I a podzemí s jejím tajuplným podzemím, kde si můžete vyzkoušet být v kůži minéra a orientovat se ve spletitých, ztemělých chodbách jen podle hmatu, monumentální katedrálu Svatého Ducha v Hradci Králové, Státní zámek Opočno s jeho nádhernou knihovnou a rozsáhlou sbírkou zbraní nebo Ležáky s tragickou válečnou minulostí. Každé místo mělo prostě něco do sebe. Naše dovča ovšem nebyla jen o pamětihodnostech a poznávání přírodních krás. Jako správní jedlíci jsme si ji užili i častým debužírováním. Nejčastěji jsme se rozšoupli v opočenské Restaurace a hotel Jordánek, který byl jen kousek od našeho ubytování a tamnímu panu číšníkovi se vždy jen rozzářili očíčka, když nás viděl. Holt viděl dva zmlsané jazýčky a už se těšil na velkou outratu. Pokud budete mít cestu do Opočna, tak se stavte na dlabanec rozhodně tam. Pan číšník byl nesmírně příjemný a přátelský a všechny ochutnané pokrmy způsobily orgasmus našim chuťovým pohárkům. Tak skvěle tam vaří. Náš výlet měl ovšem i jeden konkrétní cíl, kvůli kterému jsme se vydali na putování do tak dalekých končin. 23.srpna totiž uplynul už rok, co jsme si s panem Ráčkem vyměnili první písmenka a slečna Ráčková mu k tomu významnému výročí dala jako dárek exkurzi do pražírny kávy v Hradci Králové, LamCafé, jejíž součástí byla i ochutnávka kávy. Byla jsem dost nervózní z toho, aby to bylo co k čemu a panu Ráčkovi se tam líbilo, ještě když jsme kvůli tomu podnikli takové putování. Ale naštěstí celá akce předčila očekávání nás obou. Ochutnali jsme výbornou kávu, poslechli jsme si poutavý a vtipný výklad pana Lamky a podívali se i na ukázku pražení kávy a její následné třídění. Byl to takový zlatý hřeb naší první společné dovolené mimo naši jihočeskou domovinu a pan Ráček mi na místě přišel tak trochu jako malé dítě na Vánoce u stromečku. Tak nadšeně a rozářeně vypadal. A nyní konec psaní, abychom vás tu neunudili nějakými sáhodlouhými texty a šupky hupky k fotkám.
#račísbližování | #love | Kateřina Němcová | Zdeněk Klíma
Více fotografií v galerii: Výlet Opočno, Hradec Králové a okolí