Poslední červnový víkend jsem vyrazil s mým krásným doprovodem po velmi dlouhé pauze vynucené děním ve společnosti na závody. Naše kroky vedli na již 15. ročník Radouňské rallye, která se jede pro nás za humny. Předpověď počasí byla spíše přívětivá, ale slibované přeháňky se i tak dostavily. Nebylo to na škodu z pohledu diváků, ovšem pro posádky to bylo složité ve výběru pneumatik na jednotlivé sekce, protože dvě eRZety v sekci byly od sebe vzdálené okolo 30 kilometrů. Prvně musíme poděkovat vstřícným a rozumným pořadatelům, kdy za dodržení všech opatření bylo možné navštívit vše tak, jak byl člověk zvyklý. Velmi jsme se těšili na celé startovní pole, které čítalo neuvěřitelných 130 posádek. Takové množství velmi různorodých vozů se jen tak někde nevidí a na všech námi vybraných místech bylo stále na co koukat. Výkony posádek po dlouhé pauze byly místy rozpačitější, ale nasazení bylo obrovské. Premiérově jsem vyzkoušel svou novější techniku na závodech a celkem rychle jsem se sžil a vzpomněl si, jak se vlastně závody fotí. Ono o pauze jsem se soustředil na klidnější a rozvážnější focení, kdežto zde je třeba být stále ve střehu a rychlý. Množství fanoušků okolo tratí bylo velké, ale pamatuji se, že jich bývalo o trochu více. Bezpečnost a zdraví je samozřejmě na prvním místě, tak je to pochopitelné. Potěšilo mě, že po procházce servisní zónou a prvním načichání se závodního benzínu, poslechu burácejících motorů a sršícího adrenalinu na každém kroku pozvolna pohltily závody i mou drahou polovičku. Už se oba těšíme, až vyrazíme společně na další závody a budeme si moci užít společný čas u tratí eRZet. Teď už dost mluvení, pohodlně se usaďte a nasajte atmosféru z fotografií a u příštího povídání a galerie naviděnou.
Více fotografií v galerii: XV. Radouňská rallye