Jako správní vodní tvorečci jsme naše včerejší volno strávili v lůně divoké šumavské přírody. Po dobytí Pustého hrádku a hradu Kašperk jsme se vydali vstříc řece Vydře, podél jejíhož proudu jsme došli až k místu jejího milostného spojení s řekou Křemelnou, jehož následkem je dítě jménem Otava. Naše putování jsme zakončili hororovým výstupem k rozhledně na Zadově, kde bylo málem zapotřebí asistence horské služby, protože se slečně Ráčkové z té výšky až zamotala šiška. Motohlav byl ovšem zapomenut ihned poté, co spatřila ten dechberoucí výhled na šumavskou, zapadajícím sluncem zbarvenou krajinu. P.S.: Nebojte, nehráblo nám. Ani na ničem nejedeme. K snídani jsme pili jen malinový čaj s rakytníkem, což povzbudilo mozkové závity pana Ráčka, který je dnes rozverným spoluautorem nejen fotek, ale i tohoto textu..