Tak tento měsíc ještě jednou zdravíme s kratším povídáním. Většinou sem dáváme nějaké výlety a strasti s nimi spjaté. Dneska se podíváme i na nějakou tu praktickou stránku.
Holt každý se mění a vždy je to dáno nějakými okolnostmi. A tak díky okolnostem se pan Ráček pustil do doplnění šatníku i o nějaké kousky, které se hodí hlavně pro situace, kam nestačí ošoupané džíny, tenisky a tričko. S tím si pan Ráček ještě donedávna bohatě vystačil. Ovšem změna je život a tak nastal čas pořídit mu i nějakou tu košili. Taková koupě není díky jeho netradiční postavě lehká, ale světe div se, objevil kvalitní obchod, kde na první dobrou seděla košile jako prdel na hrnci. A jak je známo, někdy není pan Ráček troškař, tak vzal hned tři najednou. To je skvělé, jak slečna Ráčková, tak pan Ráček měli radost. Slečna Ráčková ovšem jen do té doby, než jí na mysl přišla dost zásadní myšlenka. Kdo panu Ráčkovi ty košile bude žehlit? Pan Ráček měl jasno, přeci slečna Ráčková. A tak po vyčkání, posilnění dobrým jídlem, výletem, procházkou a kvalitním pitím si slečna Ráčková našla přes strýčka gůgla návod. Pak již stačilo několik hlubokých nádechů, nažhavit žehličku a pustit se do toho. A šlo jí to velmi pěkně, jak můžete vidět na přiloženém gifu. A tak se slečna Ráčková naučila žehlit košile, kdy se toho již nemusí tolik obávat a hroucení se z této činnosti vymizí. A co na to pan Ráček? Ten je na ní hodně pyšný, že slečna Ráčková je ta pravá nastávající, za nedlouho manželka. Tak se mějte hezky, užívejte života a nebojte se pouštět do věcí, z kterých máte hrůzu, posouváte tím své hranice, získáváte zkušenosti, které zužitkujete v budoucnu pro sebe, potažmo své potomky.
#račísbližování | #love | Kateřina Němcová | Zdeněk Klíma
