Sobota 23. dubna se nesla ve znamení skvostů na čtyřech kolech s vůní nostalgie let dávno i nedávno minulých. Svůj prostor v našlapaném kalendáři dostal již třetí ročník jarní setinové rally, Spring Classic, tradičních pořadatelů Classic Challenge. Předpověď počasí byla nestálá, přesto jsme věřili v příjemné počasí beze srážek. Na start se postavilo 110 posádek. Stejný počet vozidel vyrazil na 236 kilometrů dlouhou trať malebnou jihočeskou krajinou. Posádky projely opět velkou část jižních Čech v severní části, kdy po startu v Táboře projely Bechyní, Týnem nad Vltavou, Pískem, Blatnou a přes Žďákovský most okrajově nakoukly do kraje Středočeského do Sedlece-Prčice a dále přes Jistebnici se vrátily do Tábora. Počasí bylo celý den stálé, bez srážek a celkem teplo, takřka ideál na vyjížďku v naleštěných veteránech. Před námi byl nelehký úkol, jet se soutěžícími a udělat co možná nejvíce fotografií, na co možná nejvíce zajímavých místech. Od začátku jsme se drželi plánu a stíhali se přesouvat a fotit na spoustě míst, ovšem to se v jednu chvíli zlomilo a my si museli lehce nadjet, abychom stihli zdokumentovat posádky i těsně před cílem závodu. Ten den vlastně neskutečně rychle utekl a než se člověk stačil pořádně rozkoukat, tak už byl konec a chystal se na zpracování získaného materiálu. Přes obavy a stres z časového presu a velkého množství míst se podařilo zachytit vše podstatné a ze závodu vznikla pěkná a pestrá galerie. Z výsledku máme radost a uchováme si i spoustu společných vzpomínek. A abychom nepřerušili tradici, tak nám k závodu své postřehy sdělí i Katka.
Katka: „Letošní fototoulky s vůní benzínu nemohlo naše trio zahájit lepší událostí, než byl již zmíněný závod veteránů. Z počátku mě teda štvalo vstávání v brzkých ranních hodinách, které ovšem vystřídalo nadšení, jakmile jsme se ocitli na táborském náměstí a viděli první krásné čumáky, již přichystaných naleštěných bouráků s namoklými kapotami. A co za bouráky teprve dorazilo v průběhu rána. Až zrak přecházel a oko fotografovo nevědělo, na co se zaměřit dříve. Škoda jen, že jsme museli chvátat, abychom stihli závodní auťáky na téměř všech místech trati a nemohli si jejich společnost v klidu užít. Za sebe se musím přiznat, že se mi závody veteránů líbí o něco více, než klasická rally, která také není špatná, baví mě sledovat měření sil mezi Honzou, Václavem a dalšíma, ale prostě při veteránech se člověk cítí, jako za dávných časů a díky přítomnosti hodně starých vozidel na něj dýchne i taková noblesa a atmosféra začátku minulého století, což mě na tom přitahuje asi nejvíc, i když i taková Škoda 110R má něco do sebe.
Pro navození atmosféry pravděpodobně tato slova stačí a přejeme příjemné prohlížení výsledných fotografií.
Více fotografií v galerii: 3. Spring Classic