Dnešní slavnostní den jsme skoro celý prožili v terénu. A díky nevyzpytatelnému počasí jsme si užili i trochu romantických schovávaček před deštěm na hradě Choustník, kde jsme nejprve využili pohostinost místního skalního převisu, následovanou výšlapem na hlavní věž a úprkem z jejího vrcholku zpět do jejích útrob a vše zakončili schovávačkou ve věži druhé. Zpět k parkovišti jsme to vzali přes krásné skalní město, kde panu Ráčkovi už nestačilo mazlení se jen s mou maličkostí a začal se tam muchlovat s jedním macatým stromiskem. Z Choustníku jsme se přesunuli do nedaleké Deštné, kde nás velmi mile překvapila tamní dvě muzea, Provaznické muzeum a Letecké muzeum s bohatými sbírkami velmi zajímavých exponátů. Ani nevíme, kde se nám líbilo víc. V Leteckém muzeu mě osobně asi nejvíce zaujalo to dýchnutí historie, nahlédnutí do osudů mnoha československých, spojeneckých a německých pilotů, zatímco pana Ráčka zase zaujaly technické věci. V Provaznickém muzeu se nám zase dostalo podrobného výkladu o fungování všech vystavených nástrojů a historii provaznictví u nás. V Deštné jsme strávili příjemných několik hodin a dozvěděli mnoho zajímavých informací. Naše nadšení z této obce nám ovšem trochu zkalila návštěva místní restaurace, kde nám v 16:03 řekli, že nám už nenabídnou nic k jídlu, ačkoliv otevřeno mají až do 21… Takže na pokraji svých sil jsme se znovu vydali na cestu a doputovali do nedaleké Červené Lhoty, kde jsme s panem Ráčkem zavzpomínali na naše asi tak třetí rande a vydali se nejkratší cestou do restaurace Zlatovláska, kde nás uvítala milá a ochotná paní s pánem, kteří nás napojili a nakrmili. S našťouchnutými pupky jsme se pak vypravili zpět k zámku a autíkem domů.
#račísbližování | #love | Kateřina Němcová | Zdeněk Klíma
